Inkontinence je stav, kdy dochází k nechtěnému samovolnému úniku moči, který představuje medicínsko-psychologický a sociálně-hygienický problém.
Mnoho žen se za své potíže stydí, vyhýbají se kašli, smíchu, zvedání těžkých břemen. Své obtíže řeší menstruačními vložkami. Inkontinence se tak stává problémem nejen zdravotním, ale i společenským a ekonomickým. Je důležité podotknout, že inkontinencí však mohou trpět i muži.
Nejčastějším typem inkontinence je inkontinence stresová (SI). Občasné, klinicky málo významné projevy SI má v průběhu života 40 – 63% žen. Jedná se o samovolný únik moči, k němuž dojde po náhlém zvýšení nitrobřišního tlaku, který se v odborné terminologii nazývá stres. Nejde tedy o stres psychický. Za normálních okolností odpoví na tuto situaci močová trubice zvýšením svého uzávěrového tlaku, takže zůstává pevně uzavřena a moč nemůže uniknout z měchýře ven, ovšem jen tehdy, je-li močová trubice ve své normální poloze. Právě k tomu slouží pevné pánevní dno a okolní pojivové tkáně. Může dojít k situacím, kdy při námaze nezůstane močová trubice uzavřena.
Úspěšnost léčby závisí zejména na příčině inkontinence. Léčení, které je účinné u jednoho pacienta, nemusí být učinné u jiného. Je potřeba konzultovat své obtíže s lékařem, protože inkontinence může být příznakem jiné nemoci.
Inkontinence je v mnoha případech dobře léčitelná a často největší překážkou je stud a strach.